← O nás

Naše historie a duchovní kořeny

Příběh, který
pokračuje i dnes.

Víra se předává mezi lidmi a generacemi. Náš příběh spojuje bratrskou tradici s duchovním probuzením na Těšínsku.

Otevřená Bible jako symbol předávané víry

Dědictví Jednoty bratrské

Staré kořeny.
Živá víra.

Církev bratrská vyrostla z duchovního oživení v českých zemích v 19. století. Navazuje na odkaz staré Jednoty bratrské a Jana Amose Komenského – na víru, která má podobu důvěry v Boha i praktické lásky k lidem.

Její dějiny spojují vznik nových sborů, péči o potřebné a práci s mladými lidmi s odvahou žít víru v době nesvobody. Formovali je čeští, slovenští i polsky mluvící křesťané.

Do tohoto příběhu patří i náš sbor. Jeho kořeny sahají k duchovnímu probuzení na Těšínsku a k Rozhodným křesťanům. Naše společenství se nejprve scházelo v Oldřichovicích a později se přesunulo do Třince.

Milníky Církve bratrské a našeho sboru

Od bratrské tradice
k dnešnímu společenství.

Jak se utvářela církev, ke které patříme, a kde se její příběh setkává s naším.

1868

Začátky v Bystrém

V letech 1860–1880 procházely východní Čechy duchovním oživením. V roce 1868 vznikl v Bystrém v Orlických horách sbor Svobodné evangelické církve české. K jeho založení přispěla i Svobodná církev skotská, která působila v sousedním Prusku.

1880

Dva sbory, společná cesta

V Praze mezitím vznikl sbor díky službě misionářů z amerického Bostonu. Oba sbory se roku 1880 spojily do Svobodné církve reformované.

1910

Rozhodní křesťané na Těšínsku

Z duchovního probuzení na Těšínsku vyrostlo hnutí Rozhodných křesťanů. V roce 1910 vznikl jejich spolek; věřící se scházeli také v Neborech a dalších místech regionu. K těmto kořenům se hlásí i náš sbor.

Po roce 1918

Jednota českobratrská: víra a služba

Po vzniku Československa přijala církev jméno Jednota českobratrská a rozšířila svou působnost na Slovensko, do Vídně i na Podkarpatskou Rus. Víru spojovala s péčí o sirotky, staré a nemocné lidi. Patřila také k průkopníkům duchovní práce s mládeží.

1939 a 1948

Víra v době nesvobody

Po zániku Československa v roce 1939 začalo systematické omezování činnosti církve. Po roce 1948 ji komunistický režim podřídil státní registraci a dohledu. Kazatelé potřebovali státní souhlas a museli přijmout státní plat; někteří byli vězněni nebo nesměli svou službu vykonávat.

Stát omezil počet sborů, zabavoval majetek a převzal všechna církevní charitativní zařízení. Bohoslužby byly sledovány a činnost mimo modlitebny zakázána. Část duchovní práce proto pokračovala tajně.

1951

Připojení slovenských a těšínských společenství

Po zrušení náboženských spolků se k Jednotě českobratrské připojila část slovenského spolku Modrý kríž a část Spolku rozhodných křesťanů z převážně polsky mluvícího Těšínska. Regionální kořeny našeho sboru se tak propojily s příběhem celé církve.

1967

Jméno Církev bratrská

Společenství už tvořili Češi, Slováci i polsky mluvící křesťané. Aby název tuto skutečnost vyjadřoval, přijala církev v roce 1967 dnešní jméno Církev bratrská.

Dnes · Třinec-Lyžbice

Stejná naděje.
Nové generace.

Příběh našeho sboru pokračuje na Chopinově ulici v Třinci-Lyžbicích. Setkávají se tu různé generace, aby společně poznávaly Boha, četly Bibli a slavily bohoslužby. Víru chceme žít také péčí o druhé a praktickou pomocí lidem kolem nás.

Chceš číst dál?

Přehled vychází z veřejného představení našeho sboru, historie Církve bratrské a církevního textu o Rozhodných křesťanech.